Do třídy přišel nový žák

S příchodem nového žáka souvisí velká administrativní zátěž – tu obstarává učitel. Na co ale sám nestačí? Zapojení nového žáka do třídy je alchymie, do které přispívá učitel, žák i celý kolektiv. Jak na to? Jak žáka začlenit? Co lze připravit předem a na čem pracujeme až po příchodu?

Co se děje před příchodem?

Ideální je, když o příchodu žáka víme nějakou dobu předem. Můžeme si o žákovi zjistit základní i další informace, připravíme na něj kolektiv. V nejlepším případě již před nástupem spolupracujeme s ním i rodiči. Od nich se můžeme dozvědět spoustu informací, které nám pomohou s hladkým začleněním – zájmy, koníčky, co má žák rád, co by ho mohlo rozzuřit, ve kterých situacích by mohl reagovat nepřiměřeně, atd.

Také bychom měli dobře znát třídu, kam přijde nový žák. Její klima, vztahy ve třídě, role, které ve třídě žáci zastávají. Také jejich zájmy, co je baví, atd.

Žák nemluvící česky

Pokud k nám do třídy přichází dítě cizinec, pravděpodobně narazíme na jazykovou bariéru u něj i u rodičů, domluva je tedy těžší. Mohou nám pomoci materiály od neziskové organizace Meta (najdete zde spoustu přeložených materiálů, infografik, článků a informací). Zároveň, pokud jsou ve třídě další děti, které mají jinou národnost, doporučuji zjistit si, zda nepanuje mezi zeměmi a jejími obyvateli nějaká nevraživost, která by se nám mohla promítnout i do kolektivu. Setkala jsem se v praxi s konflikty mezi čínskými a vietnamskými dětmi, ruskými a ukrajinskými, apod.

Kolem příchodu

Na příchod nového žáka jsme se předem připravili a nastává den D, žák přijde. Uvědomme si, že je to pro něj velmi stresová situace, má už nějaké zkušenosti, jde sám do cizího kolektivu. Může si nést nějaké trauma (šikana, válka, rozvod…), často má jazykovou bariéru. Jak mu příchod co nejvíce usnadnit, nenásilně ho zapojit?

Projekt jako prostředek ke sblížení

Výborně se hodí pro nenásilné seznámení nějaký projekt. Můžeme udělat projektový den, nebo celý týden. Zaměřit bychom měli téma na něco, co je blízké žákovi i třídě – pokud je to sportovec, můžeme udělat sportovní projekt, pokud je to cizinec, hodil by se projekt na kultury, národy, národnosti.

Do hry také vstupuje osobnost nového žáka, zda se chce, zvládne sám uvést, nebo je mu pozornost nepříjemná. Podle toho volíme uvítání i uvedení. Můžeme se seznámit během ranního kruhu, děti nemají mezi sebou bariéru z lavic, zvolíme vhodnou seznamovací hru, během které si mohou děti říct něco, co o sobě třeba ještě neví ani ti, kteří už se ve třídě znají delší dobu. Ideální je hra typu: vymyslím si přízvisko ke svému jménu na stejné počáteční písmeno (našla jsem jako Alabastrová Ála), připravit si můžeme dopředu i hru Bingo.

Pak už můžeme přistoupit k připravenému projektu. Ať už jsme zvolili jakýkoliv, nejprve bychom měli nechat žáka „rozkoukat″, to, co je mu blízké nevolíme tedy jako první (např. pokud máme projekt „Poznáváme jiné země″, zemi nového žáka dáme později).

Žák a začlenění do kolektivu

Stalo se vám, že úvodní seznámení a následné dny probíhaly téměř idylicky? Nový žák se baví s ostatními, nedochází k žádným třenicím. Můžeme to považovat za úspěch, jen je třeba být obezřetní. Často po tomto dokonalém sblížení nastává velmi turbulentní a vyhrocené období, kde nastanou první konflikty.

Fáze vývoje skupiny

Je to běžný vývoj, mluvíme o tzv. Tuckmanově modelu vývoje skupiny. První fází je formování, to je právě ta úvodní klidná chvíle, kdy máme pocit, že je vše dokonalé. Jedná se o fázi, kdy se skupina poznává, ale nechce se urazit – jít do konfliktu. Žáci si sdělují jména, zájmy, oblíbené činnosti.

Druhou fází je bouření, to je právě ta, kde se najednou začínají objevovat konflikty, někdy až vyhrocené. V tuto chvíli se skupina už povrchně zná, jednotlivci začínají zkoumat hranice ostatních, vytyčují si ty své. Je to běžná součást vývoje, když ve třídě nezaznamenáme vyčleňování nebo šikanu, znamená toto období přechod od povrchních k důvěrnějším vztahům ve skupině.

Třetí částí se normování, kde se na základě předchozích fází skupina zklidňuje, tvoří se nové role, jednotlivci si je zažívají. V této fázi je optimální začít pracovat s pravidly třídy, tvořit je nebo upravovat.

Poslední fází je optimální výkon. Pokud všechny předchozí fáze proběhly tak, jak měly, žáci se znají, role mají rozdělené a je jim v nich dobře. Skupina funguje, klima třídy je dobré, žáci se cítí jistí a v bezpečí. Taková skupina je schopná zvládat výuku i náročnější chvíle ve třídě, například příchod dalšího nového žáka.

Na co si dát pozor

• Sledujeme třídu, vyhodnocujeme případné konflikty, opečováváme celý kolektiv.
• Pozor na tvoření skupinek dětí stejného národa, vyčleňování se z kolektivu.
• Pokud přidělujeme žákovi „patrona″, průvodce, který mu pomáhá s adaptací, je vhodné je střídat, aby se nový žák neupnul jen na jednoho spolužáka a zároveň nedošlo k přetěžování dobrovolníka.

Začleňování žáků je dlouhodobý proces a může znamenat velkou zátěž pro nás i pro kolektiv. Na oplátku často zjistíme nové věci nejen o sobě, ale i o třídě.

Ať se vám práce daří.

*Veronika z Učíme společně