Žák s PAS ve třídě – jak mu pomoci se začleněním do kolektivu?

Žáci s poruchou autistického spektra (PAS) potřebují být součástí kolektivu, chtějí mít kamarády, hrát si a komunikovat. I když to tak někdy nevypadá, všechny děti potřebují sociální kontakt se svým okolím a zažít pocit sounáležitosti. Jak můžeme konkrétně těmto dětem pomoci se začlenit?

Kdo je žák s PAS?

Na zdánlivě jednoduchou otázku neexistuje jednotná a stručná odpověď. Poruchy autistického spektra jsou závažné poruchy mentálního vývoje. Jedná se o vrozené poruchy, i když se mohou projevit až v pozdějším věku dítěte (například kolem druhého roku dítěte).

PAS jsou zjednodušeně „poruchy“, které ovlivňují některé části mozku a pak člověk nemůže běžně komunikovat, budovat sociální vztahy nebo snadno rozvíjet fantazii a kreativitu. Zkratka znamená P = poruchy, A = autistického, S = spektra. A u každého dítěte, které tuto zkratku má přiřazenou, znamená trochu něco jiného.

5 základních forem autismu dle světové zdravotnické organizace:

  • Dětský autismus
  • Atypický autismus
  • Rettův syndrom
  • Dezintegrační porucha
  • Aspergerův syndrom

Není žák jako žák… Co můžeme očekávat od dětí s PAS?

Každý člověk s určitou formou autismu může mít odlišné projevy. Pokud máme dva žáky s dětským autismem, každý z nich je patrně na jiné úrovni chápání mluvené řeči a na každé dítě zabírá jiný přístup. Nemůžeme čekat, že když přijde do třídy další žák se stejnou diagnózou, tak potřebuje stejné metody výuky. 

Jedno dítě je přecitlivělé na hluk, jiné na světlo, třetí na všechno a čtvrté nemá rádo červenou barvu. Každý udrží pozornost jinak dlouho a v jinou dobu, za jiných podmínek.

Stejně, jako je tomu u metod výuky žáků s SPU, tak je to i u dětí s autismem… Na jednoho žáka funguje konkrétní metoda výborně a na druhého žáka vůbec. Jedno dítě si potřebuje text přečíst, druhý chce obsah slyšet a třetí dítě potřebuje spojit text s obrázkem či videem, tedy vizualizovat ho. I proto potřebujeme dítě nejprve pozorovat a poznat, než k němu začneme přistupovat s konkrétními technikami či metodami práce.

Autistická triáda

Triáda je často skloňovaný výraz v oblasti autismu. Triáda znamená tři problémové oblasti, které jsou společné pro všechny typy poruch autistického spektra

  • Sociální kontakt
  • Schopnost komunikace
  • Hra a představivost

Vše souvisí se vším… I v PAS

Zapojení žáka do kolektivu souvisí se všemi jeho projevy a potřebami. Dále v článku si nastíníme ideální situaci. Pozor ale, nikdy není možné dodržet všechny kroky! Pamatujte na to, že vy znáte ze třídy dítě nejlépe a tak víte, co fungovat bude a co nikoliv.

Organizace ve škole

Jednou z ideálních možností je, seznámit nového žáka s PAS s prostředím třídy ještě před začátkem školy. Pokud by si mohl chodit na prostředí zvykat postupně, je to značka ideál. 

Dalším vhodným krokem je seznámit rodiče spolužáků s tím, že nastoupí nový spolužák jejich dětí. Potřebujeme nastínit situaci. Tím dáme rodičům najevo, že jsme připraveni. Jsme s nástupem žáka naprosto v pohodě, všichni ve třídě jsou v bezpečí a těšíme se na vzájemnou spolupráci. Tento krok je opravdu velmi důležitý!

Dalším vhodným krokem je komunikace s rodiči. Když jsou ochotní spolupracovat a podílet se na výuce, máte vyhráno. Rodiče vám poradí konkrétní ‚‚fígle‘‘, jak žáka motivovat a co na něj platí. Pokud se vám podaří navázat vztah s rodiči, pravděpodobně navážete pozitivní vztah i s dítětem.

Stejně tak se potřebujeme domlouvat i s ostatními učiteli, se kterými je žák v kontaktu. Nezanedbatelnou součástí výuky je totiž jednotný přístup. Žák s PAS na ZŠ potřebuje pravidelný denní rytmus, řád a pravidla. Je velice důležité, abychom se pravidly řídili, když je stanovíme. Takové děti totiž dokážou porušená pravidla a řád velmi rozrušit.

I u žáků s PAS platí, že je vzděláváme jako ostatní děti – tedy že u nich rozvíjíme dovednosti i kompetence potřebné pro budoucí život.

Jak si poradíme s PAS ve škole?

Orientace v prostředí a výuka

Orientaci ve školním prostředí usnadníme žákovi jasným rozvrhem, který se mění co nejméně. Je potřeba se domluvit, jak budeme s žákem komunikovat případné změny. Některé děti na ně reagují vztekem s agresivitou a jiné třeba zásekem. I proto je důležité dítě s PAS znát!

Snažíme se žáka začlenit do všech aktivit dle jeho možností. Pokud víme, že zatím není schopen účastnit se například výuky venku, protože se nedokáže soustředit ve venkovním prostředí nebo nezvládne rámus, nebudeme ho nutit do aktivit, u kterých víme, že může nastat ataka.

Žáka s PAS ani jeho spolužáky nevystavujeme zbytečně stresu, když to jde jinak. Občas je potřeba si připustit, že „něco prostě nejde“. Je naprosto normální, že jak dítě roste, mění se mu i potřeby a situace, které dříve nezvládalo, už zvládne. Je tedy dobré mít nutnou dávku trpělivosti a špetku vynalézavosti.

K výuce patří skupinové aktivity, práce ve dvojicích, týmech a přestávky. I tady má své místo podpora učitele nebo asistenta pedagoga, kteří v těchto chvílích pomáhají žákům s PAS komunikovat. Učí je, jak se domluvit s ostatními či jak komunikovat své potřeby. Jsou žáci s PAS, kteří mluví a jsou i tací, kteří třeba jen znakují.

Hodnocení žáka s PAS

Průběžně formativně hodnotíme. Pro žáky s PAS je velice důležité, aby rozuměli svému hodnocení. Potřebují pochopit, kde chybovali a co se jim naopak povedlo. Hodnocení musí být opět pravidelné, aby nepostrádalo smysl.

Organizace času ve výuce

Dopřejme žákům potřebné přestávky a relax. Nechceme, aby spali na lavici. Dejme jim třeba každých deset minut odpočinkovou aktivitu, ve které jsou úspěšní a víme, že je nezatíží. Žáci by měli vědět, kolik aktivit je během hodiny čeká a kdy mají splněny všechny úkoly.

Více o vzdělávání dětí s PAS najdete třeba v materiálu od NPI zde.

Osobnost žáka s PAS

Žáci s PAS jsou děti, jako všichni ostatní, které máme ve třídě. Každý žák má nějakou povahu a výchovu. I žáci s PAS mají nárok někdy zlobit, být nevrlí. Prostě proto, že se špatně vyspali. Neustále děti analyzujeme a řešíme každou prkotinu, protože mají výkyvy emocí a smějí se v nevhodných chvílích… Dejme si občas pauzu, nechme je vydechnout a být dětmi.

Jelikož se osobnosti dětí velice liší, každá věta v tomto článku by mohla najít svůj protipól. A je to tak správně. Každý máme jiné zkušenosti a jiné možnosti. Neexistuje jen jedna správná cesta. Důležité je, že cestu hledáme (a také, že ji chceme hledat). 

Tohle vše dohromady formuje pozici žáka v kolektivu a to, jak ho ostatní vnímají. Když se nám podaří uchopit situaci co nejcitlivěji a zvládnout s žákem jednotlivé kroky ve výuce, o přestávkách či v mimoškolních aktivitách, minimalizujeme tak ataky (např. formou agresivních projevů) a odmítnutí spolužáků.

Nedílnou součástí práce se žáky s PAS je samozřejmě pravidelná komunikace s celým kolektivem (např. komunitní kruhy), s rodiči či kolegy. A protože máme inkluzi, už dávno neplatí, že by žáci s PAS navštěvovali jen speciální školy.

Nikdy nevíme, kdy nám takto obdařené dítě přijde do kolektivu či kdy ho budeme muset učit. Buďme tedy připraveni a hledejme informace, kde můžeme. I u žáků s PAS platí, že je vzděláváme stejně jako ostatní děti – tedy rozvíjíme u nich dovednosti a kompetence potřebné pro život.

Tak do toho pojďme s hlavou vztyčenou! Všechny děti, které ve třídě máme, nás mají co učit. 🙂

Jana Marečková

Jeden komentář

  • Nikola Lucanova

    Dobrý den,
    Moc děkuji za velmi cenné informace,jako matce – mám doma dítě s PAS a vím o čem mluvíte jak se školou i doma. Je to všechno moc náročné.
    Děkuji mockrát Lučanová Nikola

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *