Jak zvládat různé situace jako asistent pedagoga

Asistent pedagoga se stává nedílnou součástí školního týmu. Často bývá v první linii a musí řešit nejrůznější situace. Co je v jeho kompetenci? Jak se k různým situacím postavit? Kde a kdy hledat pomoc?

Asistent pedagoga

Asistent pedagoga je pedagogický pracovník, který podporuje pedagoga a žáky. Pro žáky je často nejbližším dospělým ve škole, ve třídě se nachází běžně i o přestávkách. Žáky vidí nejen během výuky, ale i ve volných chvílích, často má tedy lepší přehled o vztazích ve třídě, sociálním začlenění žáků.

Pro pedagoga je oporou nejen ve výuce, ale také během příprav, může pracovat s celou třídou, se skupinkou dětí, s jednotlivci. Jeho práce je velmi pestrá, ale také náročná, často si celé dopoledne neodpočine. Stejně jako učitelé si práci nosí domů jak fyzicky, tak psychicky.

Během výuky

Asistent velmi často pracuje s dětmi individuálně, chodí od jednoho k druhému, podporuje je, ujišťuje. Když je třeba, hází záchranné lano. Jak by to v praxi mělo vypadat, aby byli žáci podporováni a zároveň se učili zodpovědnosti za své učení?

Prvním pravidlem je, za žáky neděláme nic, co by měli zvládnout. Nepřipravujeme jim pomůcky (pokud toho jsou schopni), nesháníme to, co si zapomněli, atd. Trpělivě a důsledně trváme na tom, aby měl žák připraveno, doptáváme se ho, co máme za hodinu, jaké potřebuje pomůcky. Tím mu velice pomůžeme s orientací v čase a prostoru: dítě si musí uvědomit, co je právě za hodinu, co potřebuje mít na stole, a to si připravit. Jestliže se žák neorientuje vůbec, můžeme mu vyrobit přehled, co na kterou hodinu má mít na lavici. Naučíme ho s přehledem pracovat, zodpovědnost za pomůcku už má žák.

Během výuky se ujišťujeme, že žáci rozumí. Pokud ne, vedeme žáky k pochopení, případně upozorníme učitele, že je potřeba jeho zásahu. Uvědomte si, že nejste odborníci na jednotlivé poruchy, nadání, nemusíte se orientovat v různých metodách, technikách a ještě vědět, zda jsou pro příslušného školáka vhodné. Od toho je tu učitel, případně speciální pedagog.

Jak se ptát?

Během výuky dáváme žákovi návodné otázky, které by mu měly pomoci se zorientovat v učivu a zvládnout ho. „Co je to za příklad? Jaké je tam znaménko? Když je tam toto znaménko, tak s tím děláme co? Co je toto slovo za slovní druh?“ To jen příklad návodných otázek, které samy o sobě žákovi nenapoví, ale mohou ho navést na správné řešení, aniž bychom úlohu udělali za něj.

No a co v případě, že si s žákem nebo učivem nevíme rady? Může přijít výměna. Učitel pracuje s jednotlivcem nebo skupinou a vy jako asistenti pracujete se zbytkem třídy. I proto je skvělé být součástí příprav na vyučování. Máte přehled, co se bude v hodině dít, můžete si připravit aktivitu.

Co o přestávce?

O hodinách většinou větší krize nepřicházejí. Ty se občas projeví až o přestávkách. Tady je asistent v první linii – často zůstává i po zvonění ve třídě. Sleduje dynamiku třídy, pokud je nějaký konflikt mezi žáky, obvykle je na místě jako první. Kdy zasáhnout? Vždy! Pokud je situace nebezpečná, odporuje pravidlům školy nebo třídy, asistent má právo ji zastavit. Pokud si následně neví rady, může oslovit učitele, ale první impuls jde od něj.

Využijte chvíle strávené s žáky ve třídě k pozorování, všímejte si výuky, aktivity, ale také klimatu třídy. Buďte učiteli oporou i v těchto případech. Jste jeho očima a ušima, když tam není, je zabrán do výuky, řeší konflikt apod.

No a když si nevím rady?

Pokud máte pochybnosti, máte ke své činnosti otázky, oslovte učitele, případně někoho, kdo je k tomu kompetentní. Vede vás metodicky výchovný poradce nebo školní speciální pedagog? Obraťte se na něj. Nechte si poradit, požádejte o náhled na svou práci. Každou takovou chvilkou profesně rostete.

*Veronika z Učíme společně