Duševní zdraví dětí – jak ho podpořit?

Na děti klademe velké nároky nejen my. Svět je čím dál rychlejší, děti se seznamují s digitálními technologiemi, cizími jazyky, ve škole musí zvládnout učivo i rozvoj kompetencí, po škole ještě úkoly a volnočasové aktivity. To, co starším generacím bylo přirozené, se musí často složitě učit. To vše může vést k duševní nepohodě. Můžeme my – pedagogové dobré duševní zdraví dětí podpořit?

Co je duševní zdraví?

Do pojmu duševní zdraví zahrnujeme mimo jiné myšlení, emoce, pocity a nálady. Někdy jsme naladěni lépe, jindy nám do zpěvu není. Pokud se o své duševní zdraví staráme, zvládáme pracovat se svými emocemi, umíme se vypořádat s náročnými i stresovými situacemi.

My známe své tělo, i duši, dokážeme většinou rozpoznat své potřeby a naplňovat je. Děti tuto zkušenost často ještě nemají, zapomínají i na základní potřeby. Je tedy nutné jim toto připomínat a naučit je číst samy v sobě, aby si dokázaly v nepohodě pomoci.

Prevence je základ

V současné době se z nejrůznějších důvodů setkáváme s psychickými problémy u čím dál většího procenta dětí v nižším věku. Pojďme nepolemizovat nad příčinami, ale pusťme se do řešení.

Bohužel odborníků, kteří by mohli přijmout tyto děti do péče není tolik, kolik by bylo třeba. Dokud se situace nezlepší, pojďme problémům co nejvíce předcházet a případně je zkusme řešit s předstihem. Důležitá je prevence, předcházení potížím, případně brzké odhalení duševní nepohody.

Jak podpoříme duševní zdraví

Školy se vypořádávají se zaváděním wellbeingu, který má nejen duševní zdraví dětí podpořit. Mají svého specialistu na tuto problematiku, personál se ohledně této problematiky vzdělává, učitelé by měli wellbeing zapojovat přímo do výuky. Říkáte si ale JAK?

Zaprvé: Posloucháním vlastního těla, rozpoznání potřeb, pokud to lze, tak jejich naplnění.
Zadruhé: Podporou bezpečného prostředí s dobrým klimatem, kde by se dobře bylo i pracovalo.
Zatřetí: Zajímáme se o děti, dáváme jim najevo, že si jich vážíme, že jsou jedinečné a nezastupitelné.
Začtvrté: Jsme autentičtí a řídíme se vlastními radami. Pokud my nenaplňujeme své potřeby, neposloucháme sebe, své tělo a duši, nemůže být obdobná práce s dětmi úspěšná.

Trochu jiná výuka

Dalšími možnostmi, kterými zajistíme wellbeing dětí, může být zapojení formativního hodnocení do výuky – děti mají lepší přehled o cíli hodiny, dostávají častěji zpětnou vazbu své práce a snažení, učí se sebehodnotit, nabízejí řešení a mnoho dalšího. Podobně funguje, když zapojíme do hodiny kriteriální hodnocení. Opět tím podpoříme to, že dítě vnímá naši účast a zájem o něj.

Sledujeme klima třídy, pokud to jde, začleňujeme školního týdne třídnické hodiny nebo alespoň odpočinkové chvilky, snažíme se výuku přizpůsobit dle aktuálního dění ve třídě…

Co když přijde krize?

Pokud prevence nestačila a my už řešíme krizovou situaci, mějme na paměti těchto pár bodů:

Dýchejte

Soustřeďte se na dech. Nádech nosem, výdech ústy, rychlý a krátký dech postupně zpomalujeme a prodlužujeme. Pomoci nám může pocit dýchání „do kolečka“ (cílíme představu na kruh, jedno kolo je nádech, druhé výdech), podobně funguje i čtverec (nádech, podržení, výdech, podržení).

Jako další možnost vyzkoušejme dýchání podle ruky (jedna ruka je funguje jako dechový model, druhá ukazuje – obkreslujeme prsty na vrchol palce nádech, od palce do meziprstí výdech, k vrcholu ukazováku nádech, do meziprstí výdech a tak dál).

Uzemněte se

Pamatujete si pomůcku 5-4-3-2-1. Tedy najděte v okolí pět věcí, které vidíte, čtyři, které můžete nahmatat, tři, které slyšíte, dvě, které cítíte nosem a nakonec jednu chuť, kterou máte právě v ústech.

Buďte přítomni a naslouchejte

Neodbíhejme od problému, nepřehazujme ho ihned dál. Pokud nás dítě vyhledalo, otevřelo se nám, buďme tam pro něj. Jakmile získá pocit, že se ho snažíme odbýt, i když třeba v dobrém úmyslu (chceme vyhledat odborníka), dítě se uzavře a nepřijme pomoc od nikoho.

Mějte scénář

Kdo je připraven, není překvapen. Připravme si scénář toho, jak řešit různé krizové situace, kde vyhledáme informace, radu či pomoc. Už jen vědomí toho, že máme plán, víme, jak budeme jednat, nás může uklidnit. Překonáme snázeji prvotní šok a dokážeme si v krizové situaci poradit.

Kde hledat pomoc, radu

MŠMT vydalo k podpoře duševního zdraví dokument, velké množství materiálů si můžeme prohlédnout případně zařadit do scénáře nebo výuky na webu Národního ústavu pro duševní zdraví, Society for all, centra Locika, Duševní zdraví pro děti, aj.

Hlídejme si naši duševní pohodu, učme děti, aby dělaly totéž s tou svou. Pokud se nám nepodařilo problému předejít, buďme zde pro dítě, společně se uklidněme, pak hledejme řešení. Nic se nedá uspěchat, natož, když jde o duševní zdraví.

Držím vám palce, abyste takových krizí měli co nejméně a děti ve vašem okolí byly v duševní pohodě.

*Veronika z Učíme společně