Přestávky v hodině (Brainbreaks, mikropřestávky)

Neurověda mluví jasně. Pozornost u žáků základních škol trvá přibližně tolik minut, kolik jim je let, plus malá rezerva. To je méně než vyučovací hodina. U středoškoláků končíme někde u hranice 20 minut. Poté mozek automaticky přepíná do úsporného režimu.

Pokud do výuky nezařadíme tzv. Brainbreaks (mozkové přestávky) nebo mikropřestávky, efektivita učení prudce klesá. Přestávka v hodině není ztrátou drahocenného času. Naopak je to investice, díky které bude zbylých 20 minut hodiny skutečně fungovat.

Jak 2 minuty nicnedělání zachránilo hodinu

Tuto scénu zná každý pedagog. Je polovina třetí vyučovací hodiny, venku svítí sluníčko nebo naopak prší, je mlhavo a vy u tabule cítíte, že mluvíte do zdi. Polovina třídy má onen známý„skleněný pohled“, druhá polovina se začíná nenápadně vrtět, vyrušovat nebo pod lavicí kontrolovat mobily, kreslit karikatury vaše nebo spolužáků. Případně sahají po pití nebo vymýšlejí jiné blázniviny, ze kterých vám pomalu vstávají vlasy na hlavě. Co s tím?

Aktivní odpočinek

Není to nutně nechuť k vašemu výkladu nebo špatná příprava, nýbrž prostá biologie. Lidský mozek, zejména ten dětský a dospívající, má své jisté limity. A když se pohár pozornosti naplní, nepomůže mu zvýšení hlasu ani hrozba písemkou. Pomůže jen jedna věc: restart. Jenže my potřebujeme pracovat, dokončit téma, tlačí nás čas…

Nedávno na mě v diáři vykoukl jeden citát neznámého autora, který k tomuto tématu sedí: „Zpomalení není ztráta času. Je to návrat k sobě.“ Čím dál více s ním souzním!

Zastavte se, dýchejte a to samé dopřejte žákům. Vyberte si třeba z nabídky krátkých aktivních přestávek pro mozek. Tato malá pauza umožní další soustředěnou práci, jejíž dopad bude větší! Ne nadarmo se říká, že ozdravné šlofíky jsou potřeba! Ve škole sice nebudeme šlofíkovat, ale mozkové přestávky se budou hodit!

Brainbreaks aneb mozkové přestávky

Brainbreaks jsou krátké aktivity, které trvají 1 až 2 minuty. Jejich hlavním cílem je okysličit krev, propojit mozkové hemisféry a vyplavit trochu dopaminu, který nám pomůže při dalším učení.

Máme dva druhy těchto přestávek: aktivizační, které nakopnou náš mozek a relaxační, které můžete využít například po písemné práci k uklidnění nebo během aktivit jako tzv. přechodovou aktivitu. Pojďme si některé z nich říct…

Tipy na přestávky:

• Křížové propojení: Nechte žáky vstát. Mají za úkol dotknout se pravým loktem levého kolene a pak levým loktem pravého kolene. Opakujte v rytmu 20 vteřin. Tato jednoduchá věc/činnost donutí obě hemisféry začít znovu spolupracovat.
• Zrcadlová výzva: Žáci pracují ve dvojicích. Jeden je ‚‚předloha‘‘ a dělá velmi pomalé, plynulé pohyby rukama nebo hlavou. Druhý je ‚‚zrcadlo‘‘ a musí ho přesně kopírovat. Po 30 vteřinách se prohodí. Vyžaduje to absolutní soustředění na přítomný okamžik, čímž mozek opět restartujeme.
• Neviditelná osmička: Žáci si stoupnou a rukou (nebo i nosem) vykreslují ve vzduchu velkou ležatou osmičku. Oči přitom musí sledovat pohybující se bod. Skvěle to uvolňuje oční svaly ztuhlé z koukání do sešitu.

Mikropřestávka aneb umění vypnout

Někdy opravdu není času nazbyt, ani těch pár minut k dispozici nemáme. Od toho jsou tu mikropřestávky – ještě kratší aktivity, které mají velký efekt. Zde si vystačíte s několika sekundami a mozek je připraven k další práci. A jaké mikropřestávky myslíme? Například:

• Metoda 4-7-8: Jednoduché dechové cvičení. Společně se nadechneme nosem (4 sekundy), zadržíme dech (7 sekund) a pomalu vydechneme ústy (8 sekund). Tři opakování stačí k tomu, aby se uklidnil tep a snížila hladina stresu. Dech je obecně geniální pomocník a když k takové aktivitě navíc otevřete okno, kyslík pomůže výrazně k soustředění.
• Pohled do dálky: Nechte žáky dojít k oknu nebo se jen podívat ven a najít nejvzdálenější bod v krajině (strom, věž, mrak). Sledování dálky ulevuje svalům, které drží čočku oka při čtení zblízka, a dává mozku prostor pro zpracování dalších informací.
• 5 smyslů (vyjmenujte/uvědomte si):
  • 5 věcí, které vidíte (třeba i v místnosti, kde jste)
  • 4 věci, které cítíte (třeba dotyk oblečení, židle, teplo/chlad)
  • 3 věci, které slyšíte (včetně vzdálených zvuků)
  • 2 věci, které cítíte vůní (třeba zbytky kávy, mýdla)
  • 1 věc, kterou můžete ochutnat (třeba chuť v ústech, čerstvou vodu)

Jak neztratit nad přestávkami kontrolu?

Mnoho pedagogů se bojí, že když třídu „rozvlní“, už ji neuklidní. Klíčem je nastavit si jasný rámec a držet se ho opakovaně, aby si ho žáci zafixovali:

• Signál pro konec: Používejte např. zvoneček, specifické tlesknutí nebo vizuální online časovač. Žáci musí vědět, že jakmile zazní signál, vracíme se k práci.
• Buďte v tom s nimi: Nečtěte si v tu chvíli e-maily. Dělejte cviky přímo se žáky. Uvidí, že je to normální nástroj pro psychohygienu, a navíc to pomůže i vašim zádům a mozku k soustředění!
• Pravidelnost: Udělejte z těchto aktivit rituál. Když žáci vědí, že pauza přijde, méně se vrtí během výkladu.

Nemusíte hned zavádět složité hry. Zítra, až uvidíte, že třída „vadne“, prostě na minutu otevřete okno, nechte všechny vstát a protáhnout se až ke stropu. Uvidíte tu změnu v energii, která se vám vrátí v podobě pozornějších očí a aktivních mozků.

PS: Do komentáře nám dejte, jaké krátké chvilky na relax/dodání energie již využíváte vy?

*Veronika z Učíme společně