Mýty o formativním hodnocení 4/4

Mezi širokou veřejností se diskutuje o tom, že když se ve vyučovacích hodinách používá formativní hodnocení, tak děti nejsou dostatečně připravené například na přijímačky. Jaká je ve skutečnosti pravda?

Kde se vzalo, tu se vzalo… formativní hodnocení

Formativní hodnocení se zrodilo v Americe roku 1967. Za šíření povědomí o důležitosti způsobu hodnocení je zodpovědný Michael Scriven, který chtěl rozlišit sumativní a formativní metody výuky a přístupy k učení ve školách. 

Další pán, Benjamin Bloom, na počátku 70. let zmiňoval, že zpětná vazba je velmi důležitá součást ve vzdělávání. A proto je potřeba ji dělat kvalitně a systematicky.

Formativní hodnocení a učení nemá být strašákem, ale naopak pomocníkem pro pedagoga. Nejen že dává lepší zpětnou vazbu žákům, ale také pomáhá pedagogům lépe sledovat individuální pokrok dítěte, jeho schopnosti a dovednosti či změnu v osvojení kompetencí.

FH je ideální pro žáky každého věku!

Díky doplnění sumativního hodnocení o zpětnou vazbu získáme „balíček“, který každému žákovi i pedagogovi vysvětlí, na jaké úrovni jsou jeho znalosti, dovednosti a zkušenosti, a jak může ve svém vzdělávání pokračovat dál.

Systém hodnocení výuky můžeme též doplnit o reflektivní zpětnou vazbu, která odpoví na vyřčené i nevyřčené otázky učitelům i dětem. Skrze vzájemnou zpětnou vazbu, například mezi vrstevníky, žáci společně rostou a posouvají se kupředu.

FH zlepšuje práci pedagoga i žáků!

Učitelé mohou zlepšit jak efektivitu své práce, tak i samotný průběh výuky. Zjistíme například, jestli je potřeba hodiny proměnit, udělat je zábavnější, zařadit více procvičování apod. Pokud se učitel dokáže reálně podívat na výsledky a postupy své práce, může adekvátně proměnit svůj přístup.

Pocítit radost z úspěchu, poupravit své metody a stále se učit, jak komunikovat se svými žáky, to je něco, co by pro moderního pedagoga mělo být samozřejmostí. Formativní hodnocení je pak skvělým nástrojem, jak toho docílit.

Pocity zodpovědnosti a úspěchu dopřejeme navíc i žákům, kteří se během formativní výuky mohou naučit podívat se na sebe i své okolí reálnýma očima a zároveň se učí plánovat své budoucí kroky. Žáci lépe předvídají a chápají následky svého jednání, ať už ty pozitivní či negativní. Formativní hodnocení má totiž obrovský vliv i na klima třídy a psychologické bezpečí žáků.

Jak se na změnu stylu výuky tváří v Čechách?

V České republice už se nějakou dobu o formativním přístupu k výuce na školách hovoří. V některých školách už se roky formativní hodnocení aplikuje, na jiných školách učitelé zavádí pouze izolované prvky formativního hodnocení do svých hodin a učí žáky dívat se na své známky do hloubky.

Největší boom práce se zpětnou vazbou a formativním učením nás ve školách teprve čeká. Dělání metod a prvků je jedním z prvních kroků… ale učit formativně, to už chce proměnu přístupu. Kdo však formativní učení zkusil, potvrzuje, že to za to stojí.

Mýtus: Děti nejsou dostatečně připraveny na přijímačky na střední školy!

Mýtus o připravenosti dětí na přijímací zkoušky na střední má pravděpodobně základ v debatách o snižování nároků na žáky obecně. Základní školy se řídí rámcovým vzdělávacím plánem, ve kterém jsou přesně vytyčeny výstupní znalosti, dovednosti a kompetence, které musí žáci vykazovat v určitých obdobích. Formativní hodnocení nemá vliv na obsah výuky, pouze na přístup učitele a žáků k výuce. 

V hodinách učíme žáky, jak být zodpovědní za své vzdělání, jak se umět pochválit, ale i jak poznat své limity. Pomáháme dětem a žákům rozpoznat a využít své nadání. Díky individuální zpětné vazbě a sledování pokroku pak lépe odhadujeme, jakým směrem se má dítě vydat a na jakou školu je vhodné, aby se hlásilo.

Většina z nás v deváté třídě nevěděla, čím chce být, neboť jsme prošli školami, kde se jelo na výkon, skupinové srovnávání výsledků, na sumativní hodnocení a hledání chyb. V prostoru, kde je zakázáno chybovat, těžko rozvíjíme sami sebe. I proto je formativní hodnocení skvělé, neboť nám umožňuje dělat chyby, poučit se z nich a jít dál tak, abychom se posunuli co nejvíce kupředu vzhledem k našim individuálním schopnostem.

Co ještě přináší žákům do výuky s formativní hodnocení?

Umění ‚‚vyjádřit se‘‘

Dokázat říci, co si myslím s ohleduplností, ale pravdivě. Dovednost zformulovat myšlenky na papír
i je umět popsat a vysvětlit v rozhovoru nebo prezentovat. Dát zpětnou vazbu spolužákům či pedagogovi…

Zjištění, jak na tom jsem

Formativní hodnocení odpovídá na to, kde žák aktuálně je, kam směřuje a jak se tam dostane. Navíc díky zpětné vazbě žák zjistí, co mu pomůže, co potřebuje a co má dělat.

Sebevědomí

Žáci v prostředí, kde je jim dobře, sdělují své myšlenky a pocity. Nebojí se neúspěchu, protože pravidelně pracují s chybou a s jejím přijímáním. A když pak dostanou známky, ví přesně, proč + co dělat, aby příště dopadli lépe.

Zlepšení vztahů

Skrze formativní učení podporujeme klima třídy, vztahy mezi dětmi, vztah mezi pedagogem a třídou… a také zlepšujeme vztahy a spolupráci s rodiči, neboť i oni jsou více zapojeni do procesu učení.

Proces učení

Ve formativním přístupu víme, jak probíhá proces učení přímo v naší třídě, protože si ho dokážeme popsat a vytipovat místa, kde nám to takzvaně ‚‚drhne‘‘. Díky tomuto poznání pak lépe pracujeme s dětmi, umíme si připravit adekvátní práci do hodin a máme prostor žáky individuálně hodnotit.

Z odborného okénka…

Formativní hodnocení má význam pro žáky především pro možnost grafického uchopení pokroku žáků (Novotná a Krabsová, 2013). Díky změně přístupu pozitivně zlepšujeme výkony žáků s horšími studijními výsledky a se speciálně vzdělávacími potřebami. (Laufková, 2017).

Dochází ke snižování nerovnosti mezi jedinci a podpory spravedlivého přístupu ve vzdělávání. Žák tak může dosáhnout maxima svého rozvoje. (Black a Wiliam, 1998).

Vydejte se na cestu formativního hodnocení a učení

Každá nová cesta přináší na začátku obavy z toho, že nám něco nepůjde, že v tom nebudeme dobří, že to nebude pro nás. Faktem je, že se většinou bojíme, protože náš mozek neznámou věc vyhodnotí jako nebezpečnou. (To je pozůstatek z přírody, kdy pro nás neznámé znamenalo nebezpečí či ohrožení života.)

Není třeba, abyste se báli. Zkuste jen otevřít svou mysl tomu, že opravdu existuje způsob, jak si to ve škole s dětmi můžete zpříjemnit a zároveň nemusíte slevit z nároků. Formativní hodnocení a učení je jednou z těch cest.

A pokud chcete začít s prvními krůčky, PŘIDEJTE SE do kurzu zdarma Rozvoj kompetencí v praxi, který začíná už 7. března Úvodní párty, na které se na vaše strachy a obavy podíváme společně! 🙂

Zanechat Odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *