Úzkost ve školním prostředí

Setkali jste se ve třídě s dítětem/žákem, kterého přepadala úzkost? Máte pocit, že je takových dětí čím dál více? Znáte pojem „sněhová vločka“? Stále více řešíme ve škole i ve třídě wellbeing, pracujeme na klimatu třídy a sledujeme jeho stav, vnímáme individuální potřeby… Jak můžeme více podpořit i úzkostné děti?

Sněhová vločka

Tento název vymysleli novináři v lehce pejorativním (hanlivém) významu směrem ke generaci, která není emočně tak stabilní, jak tomu bylo u jejích předchůdců. Odborná veřejnost s tímto termínem pracuje, ale snaží se zvrátit jeho urážlivý význam.

„Sněhové vločky“ jsou lidé emočně nestabilní, trpí úzkostí, depresivními stavy i jinými psychickými poruchami a velmi často vyžadují odbornou pomoc.

Úzkost

Úzkost je velmi složitá kombinace emocí, zahrnuje kromě strachu také obavy i (zlé) předtuchy. Může trvat krátce nebo být dlouhodobá, intenzita se pohybuje od lehkého (přirozeného) neklidu až po panický stav. Úzkost se projevuje i na těle, fyzickými příznaky jsou problémy s dechem, bušení srdce, pocit nevolnosti, chvění, bolest na hrudi či problémy s termoregulací.

Úzkost ve škole

Ve školním prostředí se čím dál častěji setkáváme s dětmi, které někdy přepadá úzkost. Ta jim často brání fungovat ve vzdělávacím procesu. Jsou pohlceny emocemi, fyzickými projevy – i plnění základních potřeb jim pak může činit potíže. Nemůžeme čekat, že v takové chvíli budou mít „kapacitu“ na probíranou látku, procvičování nebo projekt. Co s tím?

Bylo to tak i dříve?

Zkusme se povznést nad tuto otázku – nesrovnávejme nesrovnatelné. Každá generace má své, přemýšlení o tom, proč je zrovna tato generace taková, nám nepomůže. Potřebujeme tento fakt přijmout a naučit se s těmito dětmi pracovat. Máme tu totiž ještě jeden problém…

Odborníci na úzkost

Tím problémem je nedostatek odborníků, kteří umí s psychickými problémy u dětí pracovat. Objednací lhůty u dětských psychologů, psychiatrů i psychoterapeutů jsou dlouhé, pokud vůbec v daném regionu nabírají nové klienty. I proto je třeba, abychom všichni reagovali dříve a snažili se o prevenci.

Také proto se ve školním prostředí zaměřujeme na wellbeing náš i dětí, soustředíme se na práci s jednotlivci i kolektivem nejen v rámci probírané látky. Na změny psychiky u dětí se snaží reagovat i RVP (jak PV, tak ZV).

Prevence jako základ

Nemusíme se ihned stát odborníky na úzkost, měli bychom však umět poznat příznaky, reagovat na situaci, v případě potřeby vyhledat pomoc. Zde naleznete několik tipů, jak pomoci dítěti s úzkostí. Dostatek spánku, pitného režimu a kvalitní stravy nezajistíme, pokud se ale u dítěte objeví znaky nepokoje, můžeme mu pomoci například takto:

• Dechová cvičení: zklidnění dechu, dechová cvičení, společné dýchání. To vše zmírňuje fyzické projevy začínající úzkosti.
• Uvolnění svalů: protažení svalů kolem krční páteře a čelisti uvolňuje stres. Můžete využít prvky Jacobsonovy progresivní svalové relaxace, kdy cíleně zatínáte a povolujete určené svaly a svalové skupiny.
• Čerstvý vzduch a slunce: pobyt a pohyb venku spouští celou řadu reakcí v těle. Odplavují se negativní pocity a nahrazují se těmi pozitivními.
• Odvedení pozornosti: například zapojení do kreativní činnosti může dítěti ulevit, než zajistíme potřebnou pomoc.
• Buďte v tu chvíli u dítěte, potřebuje vás.

Pokud si nejste jistí, zda něco takového zvládnete, požádejte o pomoc. Ve škole máte ŠPP (školní poradenské pracoviště), kde by měl být kolega/kolegyně, kteří by vám měli umět pomoci, případně vás odkázat na někoho dalšího.

Úzkost není jediná emoce, která nás ve školách může překvapit. Jestliže pracujete častěji s emocemi jako je vztek nebo agrese, podívejte se na záznam webináře.

Je pro vás úzkost novinkou nebo jste se s jejími projevy ve škole u někoho setkali? Jak jste reagovali?

*Veronika z Učíme společně