Každý může být studijní typ. Jen musíme objevit, v čem se skrývá tajemství zapamatování si a pochopení. A stejně tak, jako má každý z nás svou osobnost, povahu a pohled na svět, tak máme svůj způsob učení se. 

Když víme, kdo jsme, můžeme s tím pracovat

Když víme, kdo jsme, můžeme poznat a rozvíjet žáky ve svých třídách. Výuka získá svou podobu a my učitelé víme, jak si dělat přípravy. Zjišťujeme, jaké aktivity nachystáme pro správné vedení třídy a vytvoření její příznivé atmosféry. Hodiny pak dávají smysl a žáci si z nich odnášejí znalosti a ne jen hromadu úkolů na doma. 

Zároveň děti naučíme, jak se učit. Paradoxně se často neumí učit jedničkáři. Těm šlo na prvním stupni vše samo a na druhém stupni nebo na střední škole narazí na to, že neví, jak se látku naučit, když ji nechápou hned.

Máme plán!

Když přijdeme na to, na co každý žák ve třídě reaguje, víme, jaké činnosti do hodin připravit a jakým se naopak vyhnout. Střídáme aktivity tak, aby se nasytil každý studijní typ žáka. 

A jak zjistíme, jaké studijní typy nám sedí v lavicích?

Stačí pozorovat…

Vidíme, že někdo si šeptá při čtení a psaní. Jiní žáci se stále vrtí a chodí často pít nebo na záchod, ryjí kružítkem do lavice. Další si kreslí do sešitu, jsou pečliví a barevně si podtrhávají text.

Studijní typy a jejich specifika

• Zrakový (vizuální) studijní typ 
  Vizuálním typům žáka vyhovují obrázky, mapy, schémata. Prostě to vidí! Žáci využívají podtrhávání a zvýrazňování textu. Učí se z výpisků, psaním na papír a vytvářením myšlenkových map. Těmto dětem vyhovuje práce s kartičkami, vytváření informačních plakátů a ilustrovaných referátů.

• Sluchový (auditivní) studijní typ 
  Auditivní žáci potřebují prostě vše slyšet. Učí se nahlas, vyhovuje jim zkoušení se ve dvojicích. Žáci mohou využívat audio nahrávky. Jejich lavice umístíme tam, kde je dobře slyšet vše, co se ve třídě děje. Ideální je, když necháme auditivní studijní typy šeptat si i při čtení otázek v testu.

• Dotykový (kinestetický) studijní typ
  Máte někdy pocit, že ten neposeda ve druhé lavici nedává pozor a vymýšlí, co vše by dělal, aby se nemusel učit? Pravděpodobně bude kinestetický studijní typ. Má neustálé nutkání se vrtět a hýbat, protože mu to pomáhá. Žák potřebuje osahávat věci a komunikovat. Jedna z vhodných forem výuky je připravování scénky a hraní divadla.

Dejme dětem během výuky prostor k pohybu, kreslení a tvoření. Pod nohy dejme dotykovému typu třeba nafukovací podložku a do ruky spinner. Pokud existuje možnost trávit přestávky venku nebo hraním her, směle do toho. Učení se venku je přesně pro kinestetické studijní typy.

Díky uvědomění si studijního typu žáka se eliminuje nezájem o výuku.

Kousek praxe:

Podcasty ve výuce

Žáci si mohou navzájem sdílet podcasty. Ze začátku postačí klasický záznamník zvuku na mobilním telefonu. Sdílet zvukové soubory je možné přes MS Teams nebo Google Classroom. Žáci si nejprve připraví název podcastu a výpisky nebo myšlenkovou mapu z probírané látky (např. byliny). Ze začátku je vhodné zadávat tvoření podcastů jako skupinovou práci nebo práci ve dvojicích. Potom si děti nacvičí krátký rozhovor, úvahu nebo klasicky vzdělávací podcast, který začíná velkou otázkou. 

Vhodné je pojmout vysílání jako souhrn nejdůležitějších částí učiva. Důležité je soustředit se na plynnost a hlasitost řeči. Ze začátku žáky vedeme a první podcast můžeme udělat společně. Je to pokročilá technika pro starší žáky, ale prezentační dovednosti využijí po celý život. 

Jako ukázku můžeme využít podcasty Českého rozhlasu.

Projektové dny

Projektové dny lze lehce pojmout multisenzoricky pro každý studijní typ. Každá činnost během dne by měla být jiná. Například projektový den „Velikonoce“.  Žáci se mohou podílet na plánování projektových dnů. Začnou brainstormingem, vyberou vhodné činnosti, rozdělí si úkoly pro přípravu a připraví denní rozvrh (to máme poslechové a grafické činnosti s pohybem pro zrakové a sluchové studijní typy). Nápady můžeme psát na papírky spolu se jmény a přesouvat buď na tabuli, nebo na koberci a zapojíme i pohyb.

Konkrétně můžeme začít prací s textem ve dvojicích, aby si žáci oživili tradice u nás a ve světě. Děti vypracují pracovní listy a na konci si práci přečtou nahlas, nebo z ní sestaví rozhovor (tato část vyhovuje sluchovému a zrakovému studijnímu typu). Poté si žáci aktivně vyzkouší pletení pomlázek, tvoření kraslic, pečení aj. Na pečení si mohou připravit recept, převádí jednotky, váží (to jsou činnosti pro kinestetické studijní typy, ale přípravu receptů a počítání můžeme využít i pro ostatní). 

Uspořádáme soutěž ve vyfukování vajíček před tvořením kraslic a žáci musí předem vymyslet, co s vyfouknutými vnitřky, aby se zužitkovaly. A jak zjistíme, že si žáci z výuky něco odnáší? Zkusíme kvíz s reflexí. 

Činnosti pořádáme s jednou třídou na více dní nebo každý ročník nebo skupina připravuje jednu činnost u sebe ve třídě a žáci postupně procházejí školu. 

Bojíte se, že na to není čas? Lze také udělat pouze projektový den a činnosti uzpůsobit na pár vyučovacích hodin či bloků. 

Skupinová práce

V prvouce opakujeme roční období. Rozdělíme děti do čtyř skupin. Každá skupina si vylosuje jedno téma (jaro, léto, podzim a zima). Skvělé by bylo, kdyby v každé skupině byl více než jeden studijní typ žáka.

Žáci si sami určí role:

• Zapisovatel
• Grafik
• Vyhledávač
• Prezentující ad.

Když do svého projektu děti zapracují vše, co vědí o svém ročním období, po určitém časovém limitu si skupiny vymění místa. A podívají se, co by doplnili ke svým spolužákům. A takhle se točí, dokud se nedostanou zpět k prvnímu stanovišti. Podívají se, co doplnili spolužáci, zkonzultují výsledek a pak každá skupina prezentuje práci. 

Nakonec proběhne třídní diskuze o průběhu hodiny. 

Je vám to povědomé?

Většinu činností vhodné pro jednotlivé studijní typy už dávno děláme.

Jen se občas zastavme nad průběhem jednotlivých částí tematického plánu a řekněme si, zda jsme provedli žáky látkou tak, aby měly stejnou možnost získání informací a zkušeností všechny studijní typy. 😊

Má to smysl. Protože každý žák může být ‚‚studijní‘‘ typ!

Autor: Jana Marečková