Pedagogická diagnostika pro školní tým

Pedagogickou diagnostiku zná asi každý učitel. Ne vždy se nám ale podaří z ní vytěžit maximum, někdy nám diagnostika leží v šuplíku nebo v deskách ve skříňce,ve stole a podléhá každopololetní kontrole. To pak máme pocit, že se jedná o zbytečný papír, který nemá přidanou hodnotu. Avšak to je velká mýlka. Pedagogická diagnostika má velký potenciál a může velmi pomoci nejen učiteli!

Jak na pedagogickou diagnostiku, aby byla přínosem pro celý školní tým?

Co je pedagogická diagnostika?

Možná vás překvapí, že pedagogická diagnostika je samostatný vědní obor a vyčlenila se z diagnostik psychologických + pedagogicko-psychologických. Už to je známka toho, že má velký potenciál a není radno ji podceňovat nebo dokonce předem zatracovat.

Cílem diagnostiky je stanovit, kde se dítě nebo žák ve vzdělávacím procesu nachází, jaké má předpoklady, kde jsou jeho případné deficity. Následně můžeme vyslovit diagnózu (pedagogickou, jiná nám nepřísluší) a navrhnout opatření pro příznivou prognózu (tedy jak se bude žák ve vzdělávacím procesu vyvíjet).

Samozřejmě na každém stupni vzdělávání vypadá pedagogická diagnostika jinak. My se v článku zaměříme především na ZŠ, protože je náš projekt zatím na tuto skupinu pedagogů zaměřen.

Kde začít?

Ať už jste zkušený pedagog nebo učitel hned po škole, oba můžete mít stejnou startovací čáru. Ne vždy totiž víme, jak má pedagogická diagnostika vypadat, co vše do ní patří, jak ji zpracovávat a uchovávat. Nezáleží tedy na tom, jak dlouho učíte.

Některé školy dávají pedagogům formulář, kde je přesně předepsáno, čeho si mají při diagnostice všímat, co zapisovat a kontrolovat, jinde dostane pedagog jen volný arch. Přesná forma ‚‚lejstra‘‘ není nikde uzákoněna.

Hodnocení vs. diagnostika

Na začátku si musíte ujasnit to, co budete jako učitel během pedagogické diagnostiky sledovat a analyzovat. Když bychom to vzali z druhé strany, vyloučíme si, co tam nepatří.

Během vzdělávacího procesu a na konci nějaké etapy hodnotíme žáky – jaký kus cesty ušli, na jaké úrovni se nacházejí – z čehož dostanou nějaký výstup (zpětnou vazbu, slovní hodnocení, známku, procenta, atd.). Zde hodnotíme, jak se jim v procesu vedlo i jak si osvojili učivo. To je HODNOCENÍ.

V diagnostice jdu ale pod povrch věci. Zde se pídím po tom, jestli je žák připraven ve všech oblastech na to, aby mohl proces učení zvládnout. Zda má v některé oblasti problém, který by mu mohl znesnadnit nebo znemožnit osvojení učiva, dovednosti. Jdeme i dále, zjišťujeme, zda má žák vhodné prostředí doma, jak si vede v třídním kolektivu… Sbíráme všechna možná data, která mohou jeho vzdělávací proces ovlivnit, a to pozitivně nebo negativně.

Jdeme na to!

Metody a zpracování

Asi nejčastěji používáme pro diagnostiku pozorování, rozhovor, analýzu prací žáka, případně dotazníkové šetření (například ze sebehodnotícího dotazníku) a testy.

Pedagogická diagnostika by měla být průběžná, opravdu nestačí si jednou za pololetí sednout k celé třídě a z hlavy vypisovat poznámky. V důsledku nám tento způsob zabere najednou víc času a moc přesná taková diagnostika také není. Takový dokument je opravdu zbytečný a často končí do dalšího zápisu zapomenut v šuplíku. To je pak naprosto zbytečná práce.

Pravidelnost

Opravdu je lepší postupovat pravidelně a například každý den si vytipovat několik žáků. Těch si všímáme a zaznamenáváme si k nim poznámky. Můžeme mít velký sešit, kde má každé dítě svou stránku, složku s volnými papíry, složku v PC. Můžeme si nahrávat zprávy, které pak přepíšeme, psát si rychlé poznámky na papírky. Tak projdeme celou třídu za pololetí i několikrát a máme dost materiálu na následné vyhodnocení.

V tuto chvíli můžeme přizvat do procesu i dalšího ze školního týmu – např. asistenta pedagoga. Asistent se na proces učení dívá z jiného pohledu, všímá si jiných věcí, má s dětmi trochu jiný vztah. Ale i jeho pohled je neméně důležitý!

Co zjišťujeme

Zejména na prvním stupni si všímáme dílčích schopností a dovedností, které by mohly ovlivňovat vzdělávací proces. Které to jsou?

• motorika: hrubá i jemná
• grafomotorika
• sluchové vnímání
• zrakové vnímání,
• vizuomotorika,
• řeč a komunikační schopnosti
• myšlení, paměť, pozornost
• atd.

U starších dětí sledujeme i to, zda neosvojení některé předchozí fáze učiva neovlivnilo následnou výuku. Zjišťujeme rodinné zázemí, to, jaké postavení má žák v kolektivu, zda nemá nějaké jiné potíže, zda u něj nenastala nějaká změna, která by ho mohla krátkodobě či dlouhodobě ovlivnit.

Není toho vůbec málo, ale pokud vše zpracováváme pravidelně a zapojíme celý školní tým, není toho ve výsledku až tolik. Když si zapisujeme poznatky průběžně, máme díky tomu větší přehled a nevykolejí nás (nebo nepřekvapí), že se nějaký žák najednou zhoršil či zlepšil… Většinou totiž budeme vědět díky diagnostice proč tomu tak je.

Doporučení

Nedílnou součástí pedagogické diagnostiky je i návrh dalšího postupu. Píšeme tam vše, co budeme sdělovat rodičům, jaká opatření přijmeme ve třídě, zda do vzdělávacího procesu přizveme dalšího odborníka, atd. K dokumentu se vracíme a průběžně vyhodnocujeme další vývoj, co funguje, co nefunguje. Pedagogická diagnostika je živý dokument.

Školní tým a pedagogická diagnostika

Do pedagogické diagnostiky přizveme např. asistenta pedagoga, pokud ho máme k dispozici. Může nám pomoci podívat se na problematiku z jiného úhlu. Pokud můžeme, sbíráme data i od ostatních pedagogů, kteří s žákem přicházejí do styku.

Pokud máme takto připravený a zpracovaný materiál, sepsaný na jednom místě, lépe se nám bude komunikovat s dalšími odborníky. S tímto materiálem může pracovat školní psycholog, školní speciální pedagog, školní sociální pedagog, aj. – je to pro ně cenný zdroj informací o žákovi. Bude se nám dobře zpracovávat případná zpráva pro PPP nebo SPC, do pedagogické diagnostiky nahlíží i ČŠI (ta často vytýká její nedostatečné zpracování).

Koho do pedagogické diagnostiky také zapojit? Samozřejmě se jí přímo i nepřímo účastní žák i rodič. Nesmíme opomenout nikoho, kdo žáka zná, ať už je to on sám nebo jeho blízcí.

Pokud byste chtěli zpracovávat pedagogickou diagnostiku žáka i třídy tak, aby to nebyl jen další papír v šuplíku, podívejte se na záznam webináře:

Pedagogické diagnostice zdar!

*Veronika z Učíme společně