Diagnostika třídy – pár tipů, jak na to?

Ačkoli se nejedná o novinku ve světě školství, diagnostika třídy ještě není úplně probádanou oblastí pedagogiky. Jak na diagnostiku třídy? A proč potřebujeme třídu diagnostikovat? 

Proč využíváme diagnostiku ve třídě?

Když vejdeme do třídy, vidíme před sebou okna, tabuli, stůl a lavice, také židle, ale také to nejdůležitější – děti. Každé dítě je úplně jiné a každé potřebuje naši pozornost. Ve škole se žáci dozvídají víc než znalosti a kompetence, tedy jak získávat informace a pracovat s nimi. Předáváme žákům pohled na svět, životní zkušenosti a máme obrovský vliv na jejich budoucí život. Provádíme je poznáváním sebe sama, řešením konfliktů. My i další osoby ve škole můžeme mít i vliv na to, jaké si třeba zvolí povolání a jak budou schopni komunikovat s vrstevníky, pracovat v týmu a přizpůsobovat se jednotlivým sociálním skupinám. Pokud vás zajímá teorie pedagogické diagnostiky, mrkněte sem.

Co potřebujeme, aby to v naší třídě fungovalo?

‚‚Každé dítě se snažíme rozvíjet tak, abychom využili jeho maximální schopnosti.‘‘

Třída je rozmanitá skupina jednotlivců. Aby bylo ve třídě všem příjemně, cítili jsme se bezpečně – musíme se znát. Aby se žáci cítili v bezpečí, nebáli se dělat chyby a měli možnost se podílet na svém vzdělávání a přebírat za něj zodpovědnost, musí být ve třídě příznivé klima, prostě pohoda v kolektivu. 

Z toho vyplývá, že třídu nepotřebujeme diagnostikovat pouze kvůli prospěchu a dosažení výstupů z rámcově vzdělávacího plánu a splněné cílů ze školního vzdělávacího plánu, ale také kvůli třídním vztahům a celkovému klimatu školy. 

Třídu můžeme diagnostikovat různými způsoby. 

Záleží na tom, co chceme zjistit a s čím dokážeme pracovat.

Pokud se potřebujeme dozvědět, jaké jsou vztahy ve třídě, které mají veliký vliv na třídní klima, využijeme metody sociometrie. Můžeme požádat o pomoc s diagnostikováním metodika prevence či školního psychologa (nebo speciálního pedagoga). Tito specialisté nám pomohou i s následným sestavením postupu rozvíjení dobrých kolektivních vztahů a komunikace mezi žáky.

V sociometrii trochu vynecháváme jednu osobu, která je pro klima třídy důležitá – pedagoga. Na vztahy ve třídě, do kterých se počítá i pedagog (samozřejmě i druhý pedagog nebo asistent pedagoga, pokud je některý z nich přítomen) se zaměřují například organizačně-sociologický přístup, interakční, pedagogicko-psychologický, školně-etnografický přístup a další. Každý z nich si všímá trochu jiné stránky a sféry klimatu třídy, vztahů a interakcí. Před diagnostikou třídy se musíme zamyslet, co chceme zkoumat a podle toho vybrat odpovídající přístup i metody a techniky.

Učitelé mají možnost diagnostikovat žáky z pohledu kompetencí.

Což se může jevit jako kouzlo. Když se postupně otevírají dveře, za které jsme ještě před chvílí neviděli. Díky tomu, že pomocí diagnostiky poznáme každého žáka z pohledu na jeho schopnosti a dovednosti téměř do detailu. Zjistíme, jakou cestou se vydat, abychom dosáhli co největšího úspěchu při předávání vědomostí dětem v naší třídě. 

Jak dlouho trvá diagnostika žáků? 

To záleží, kolik oblastí potřebujeme prozkoumat, na co se chceme zaměřit. Zda provádíme diagnostiku preventivně nebo se již ve třídě objevil nějaký problém ve vztazích. Správná diagnostika by měla probíhat průběžně. Je dlouhodobá, ideálně preventivní.

Jak začít s diagnostikou?

Než vůbec začneme cokoli zjišťovat, je třeba žáky motivovat ke komunikačním aktivitám. Je potřeba ve třídě vybudovat určitou míru vzájemné důvěry. Když si budeme s žáky pravidelně povídat v ranním kruhu, máme základ pro diagnostické aktivity. 

Diagnostické otázky

Na otázky by měli žáci odpovídat každý za sebe. Ať už formou dotazníku či rozhovoru s učitelem, preventistou, psychologem nebo externím pracovníkem.

Diagnostické otázky bychom měli vhodně zvolit ke každé oblasti, která nás zajímá. 

Když si například vyberu oblast pracovních kompetencí, měly by se otázky věnovat právě jim. 

• Dokážeš si sám rozvrhnout svůj čas?
• Důvěřuješ si? Můžeš se spolehnout na své schopnosti?
• Dokážeš pracovat v časovém presu?
• Dotáhneš práci vždy do konce? 

Jak zpracovat odpovědi na otázky?

V ideálním světě by bylo skvělé, kdyby na vhodně zpracované otázky odpověděli sami žáci, jejich rodiče a pak učitelé ze svého pohledu na žáka.

Když sesbíráme odpovědi, můžeme je třídit, řadit, porovnávat, atd. Přichází pečlivá, mravenčí práce, která nám může poskytnout klíčové odpovědi na naše otázky. Získáme tím nový pohled na jednotlivé žáky a tím pádem i na třídu jako celek. Každá diagnostika chce svůj čas na zpracování výsledků.

Co ještě můžeme využít k diagnostice?

Nedílnou součástí diagnostiky je staré dobré pozorování. Když si děláme drobné poznámky ke každému žákovi, lze je pak využít k plánování výuky – při vybírání konkrétních činností do výuky. Protože díky diagnostice víme, kde je potřeba ve třídě zabrat, kde můžeme přibrzdit a čím třídu namotivujeme, čemu je lepší se vyhnout. Například zjistím, kdo rád pracuje ve skupině a kdo se cítí nekomfortně ve vedoucí pozici. 

Diagnostika a formativní učení

Všechno, co se dozvíme při diagnostice, můžeme využít i při formativním učení. Získáme takzvaný tahák, jak s dětmi mluvit, jak jim pomoci, aby nebylo taková řehole. Například zjistíme, jaké tipy žáků máme ve třídě – jestli jsou auditivní, vizuální nebo taktilně-kinetičtí. 

Díky diagnostice pro nás bude snazší žáky hodnotit a naše hodnocení jim vysvětlit tak, aby s ním děti mohly dále pracovat. Také, aby se také všichni zvládli objektivně ohodnotit. Naučili se, jaká kritéria hodnocení využíváme a dokázali objektivně poznat své silné a slabé stránky (co už umí, co je ještě potřeba se doučit) a jak s informacemi naložit tak, aby obstáli ve světě.

Důvěra na prvním místě

Na co nesmíme nikdy zapomenout, je, že žáci se nám svěřují, a tak nesmíme zveřejňovat informace z dotazníků před třídou, nezainteresovaými kolegy apod. Je dobré děti seznámit s tím, proč jim dáváte tyto otázky, jak budete s odpověďmi pracovat, jak naložíte s citlivými údaji (uchování dotazníků atd.).

Není jeden jediný osvědčený postup, jak diagnostikovat svou třídu. Každý jsme jedinečný, a tudíž každý pracujeme se svou třídou vlastním způsobem. A je to tak správně. Co je důležité, pracovat na dobrém klimatu pravidelně a stejně tak pravidelně ho zkoumat.

Máte zkušenosti s pedagogickou diagnostikou? Podělte s o ně s kolegy a kolegyněmi v komentářích.