Adaptační období po prázdninách aneb děti v pohodě

Jak zajistit, aby se děti po prázdninách aklimatizovaly ve třídě? Pomůže nám tzv. adaptační období. Co to je?

Děti v pohodě

Prázdniny se nám pomalu přehouply do poslední části a už asi všichni přemýšlíme na třídou, nad žáky. Pokud je to třída, kterou známe, vidíme konkrétní tváře, někdy se nám povytáhnou koutky úst do úsměvu při vzpomínce na konkrétní hezkou chvíli.

V případě, že se jedná o třídu pro nás neznámou, případně nastupujeme do prvního ročníku, konkrétní tváře ještě nemáme, ale jedno mají všechny skupiny společné… Adaptační období, tj. období, které děti potřebují na začátku roku, aby se zaklimatizovaly ve třídě, zajely si režim, dostaly do pracovního tempa, a to vše v módu – jsem v pohodě. Jak takovým obdobím projít?

Mateřská škola

Mateřské školy si s termíny ‚‚adaptace‘‘ a ‚‚adaptační období‘‘ spojíme asi nejčastěji. Pro většinu dětí se jedná o první odloučení od rodičů do neznámého prostředí. Školky s tím počítají a ve svých programech kladou velký důraz na co nejsnazší adaptaci. Jejich principy můžeme použít i u dětí starších.

Čím jsou děti mladší, tím je důležitější součinnost rodiny. Školky si to velmi dobře uvědomují a snaží se navázat dobrý vztah s rodiči, kde si obě strany mohou důvěřovat. Právě důvěra rodičů ke škole je klíčová, pokud škole nedůvěřují rodiče, nebude nejspíše ani dítě. Rodiče znají své dítě nejlépe. Když sdělí o dítěti co nejvíce pravdivých, i když ne vždy třeba příjemných informací, adaptaci to jen prospěje.

Před nástupem aneb adaptační období v rodině

Rodiče by měli dítě připravovat na nástup do školy již nějakou dobu před ním. Důležité je vstávání. Ranní ptáčata to mají o něco jednodušší, děti, které jsou zvyklé vyspávat déle, by měly postupně čas ranního probuzení posouvat tak, aby se blížil klasickému vstávání do školy. Tím, že je ráno světlo, tomu dost nahrává a probuzení nebude tak nepříjemné.

S ranním vstáváním jde ruku v ruce i večerní uspávání. Světlo je sice ještě dlouho a teplé letní večery vyzývají k tomu, být dlouho venku, pomalu bychom si však měli zvykat na běžný školní režim.

Zpříjemnit ranní vstávání a přípravu nám může ranní rituál. Já mám s dětmi velmi ráda vstávání na písničku – zpíváme, tančíme – ranní otupělost (zejména moje) odchází velmi rychle. Napomáhá tomu i čerstvý vzduch, pár nádechů vlahého vzduchu u otevřeného okna je úplný životabudič.

Začíná to doma, ve škole pokračuje

Snídaně je základ. Nemusí se jednat o opulentní ranní debužírování, sejít se společně na pár minut u stolu, vypít pár doušků nápoje, sníst, co je nám příjemné – nastartujeme metabolismus, budeme mít dostatek energie na dopolední provoz a jen tak něco nás nerozhodí. To platí i pro nás, dospělé, ne jen pro děti.

Odchod v klidu, klidné rozloučení ujistí nás i dítě. Pokud jako rodič netrpělivě přešlapujeme, pospícháme, dítě naši nejistotu vycítí a nebude se mu s námi loučit nejlépe. Jsem si vědoma toho, že se najednou z rána stává dlouhý časový úsek, který není pro někoho možný. Toto je za mě ideální stav, každý, ať si ho přizpůsobí svým možnostem. Hlavně v klidu, nikdo nejsme dokonalí.

Pokud jste pedagogy, snažte se na rodiče předem apelovat, aby se pokusili takto ráno nastavit již předem před nástupem do školek a škol. Poslední týden prázdnin je přípravným pro učitele, možná by si z něj přípravný měli udělat i rodiče s dětmi. Dětem pozvolná příprava pomůže více než pád rovnýma nohama zpět do režimu.

První dny a adaptační období

Co dělat, když už jsou děti ve škole? Jak jim adaptaci usnadnit? Děti a žáci potřebují kotvu, jistotu. Tu jim zajistíte nastavenými pravidly, strukturou dne, činnostmi. U menších dětí můžeme pravidla i režim dne vizualizovat, lépe mu porozumí než psanému.

Netlačme na pilu. Udělejme ranní kruh, mladší děti jsou na něj nejspíš zvyklé z mateřských škol, uvidí něco známého, pocítí jistotu. Seznamujme se s nimi, pracujme na klimatu třídy – použijme k tomu seznamovací hry, aktivity na podporu dobrého klimatu ve třídě. Pečujme o náš i jejich wellbeing, na začátku roku se se nové věci nastavují nejlépe.

Komunikace jako základ úspěchu

Komunikujme s rodiči. Nastavme si komunikaci, jak je nám příjemné. Nezahlťme se, ale snažme se navazovat důvěru s rodiči, komunikujme s nimi i pozitivní věci. Sdělujme příjemné zážitky, budou se nám později lépe řešit i případné problémy. Ujišťujme rodiče – i oni mají třeba strach, potřebují kotvu stejně jako děti.

Jak dál?

Během prvních týdnů si vše sedne. Děti si zautomatizují pravidelný režim, výuka pojede jak po drátkách. Pozor na přepálení startu nebo naopak na moc uvolněný začátek. Musíme myslet i na to, že přijde krize, děti začnou být unavené, opadne prvotní nadšení, objeví se první mráčky v klimatu třídy.

Komunikace je základ – komunikujme s dětmi, rodiči, kolegy. Pokud si nejsme jistí, nebojme se požádat o pomoc: zkušenější kolegyni, asistentku pedagoga (zná děti ze třídy možná trochu jinak než učitel, má s nimi trochu jiný vztah), školní poradenské pracoviště (určitě je lepší konzultovat dřív, než pak hasit případný velký problém) a jiné…

Přeji vám, ať máte klidný vstup do nového školního roku.

Máte nějaké tipy na lehčí adaptační období? Podělte se o ně s námi.

*Veronika z Učíme společně